Entomologická
exkurze, Přírodní park Želechovické paseky, 23.7.2022
Na místě srazu se ve stanovený čas sešlo 29
zájemců, kteří se odhodlali absolvovat entomologickou vycházku i přesto, že
pokračovala série letních dnů, kdy teploty dosahovaly extrémních výšek. Velmi
různorodé bylo věkové složení této skupiny – od osmiměsíčního nemluvněte v
kočárku až po jurodivé sedmdesátníky. Trasu procházející Přírodním parkem
Želechovické paseky připravil Dušan Trávníček a role průvodců se spolu s ním
zhostili členové a příznivci Východomoravské pobočky ČSE Milan Veselý, Michal
Zapletal, Eduard Ezer a Vojtěch Kohout.
D. Trávníček účastníky přivítal, představil své
kolegy a stručně auditorium obeznámil s přírodními poměry navštívené oblasti i
důvody, proč byl v těchto místech v roce 2001 vyhlášen přírodní park
zaujímající plochu něco málo přes 10 km2.
Pak se celá skupina vydala na cestu. Entomologové předváděli různé metody sběru
hmyzu a na několika zastávkách demonstrovali nalovené exempláře. Ty pak byly
vypouštěny zpátky do svého prostředí.
Nejprve jsme přešli přes louku a zastavili ve
stínu na okraji lesa. K nejhojnějším hmyzům ve smýkacích síťkách patřili
zástupci rovnokřídlých (Orthoptera). Mohli jsme názorně vysvětlit rozdíly mezi
sarančaty a kobylkami, především děti nejvíce zaujala díky své velikosti
kobylka hnědá (Decticus verrucivorus). Z řádu brouků (Coleoptera) se ve
velkém množství vyskytovali páteříčci žlutí (Rhagonycha fulva),
jednotlivě pak byli zastoupeni tesařík skvrnitý (Rutpela maculata),
krytohlav (Cryptocephalus sp.) a střevlíček ošlejchový (Anchomenus
dorsalis). Ploštice (Heteroptera) jsme byli schopni zařadit do čeledí:
kněžicovití (Pentatomidae), klopuškovití (Miridae), lovčicovití (Nabidae).
Odloveny byly nymfy i dospělci, čehož jsme využili k vysvětlení pojmů hmyz s
proměnou dokonalou a nedokonalou. Z dalších polokřídlých tu byly k vidění různé
druhy pěnodějek (Cercopidae) a křísů (Auchenorrhyncha). Řád mouchy
reprezentovali masařkovití (Sarcophagidae) a bzučivkovití (Calliphoridae), řád
síťokřídlích (Neuroptera) mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius). Z
blanokřídlých (Hymenoptera) jsme pozorovali různé druhy čmeláků (Bombus sp.)
a vosu obecnou (Vespula vulgaris). K běžným motýlům (Lepidoptera) na
tomto stanovišti patřili okáč bojínkový (Melanargia galathea), modrásek
jehlicový (Polyommatus icarus), perleťovec velký (Argynnis aglaja),
babočka bodláková (Vanessa cardui), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx
rhamni), žluťásek čičorečkový i jižní (Colias hyale, C.
alfacariensis), soumračník máčkový (Erynnis tages) a vřetenuška
obecná (Zygaena filipendulae), mnohem méně nápadní byli zástupci čeledi
pernatuškovitých (Pterophoridae) pernatuška trnková (Pterophorus
pentadactlya) a pernatuška svlačcová (Emmelina monodactyla).
Pak jsme sestupovali do údolí a sklepávali keře a
stromy podél cesty. K nejpočetnějším úlovkům patřili škvor obecný (Forficula
auricularia), mravenci (Lasius sp.) a housenky píďalek
(Larentiinae). Rovněž jsme zaznamenali několik druhů slunéček (Coccinellidae),
především pak invazivní druh slunéčko východní (Harmonia axyridis).
Upozornili jsme na číškové hálky na dubech, v nichž se vyvíjejí larvy žlabatky
kalichové (Andricus quercuscalicis). Zastavili jsme se u hromady hnoje a
tlející vegetace. Stačilo několik expertních hrábnutí a mohli jsme demonstrovat
vypasené larvy zlatohlávků (Cetoniini), zastihli jsme tu i různé druhy
drabčíkovitých brouků (Staphylinidae). Poblíž jsme spatřili i pavoukovce
(Arachnida) – zástupce čeledi slíďákovití (Lycosidae), sekáče rohatého (Phalangium
opilio) a také jednoho štírka (Pseudoscorpionida). Další nález – stínku
obecnou (Porcellio scaber) – jsme zařadili mezi korýše řádu stejnonožci
(Isopoda). Na květy usedaly různé druhy samotářských včel (Ceratinini) a
pestřenek (Syrphidae), např. pestřenka žlutopásá (Chrysotoxum festivum).
Při této příležitosti M. Veselý pohovořil o výstražném (aposematickém)
zbarvení. Před odchodem z tohoto místa přiletěl nádherný neolétaný exemplář
otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) a neomylně usedl na ruku
přítomného lepidopterologa M. Zapletala. Z dalších druhů motýlů kromě již dříve
uvedených tu poletovali ohniváčci černoskvrnní (Lycaena tityrus),
babočka admirál (Vanessa atalanta), bělásek řepový (Pieris rapae),
kropenatec jetelový (Chiasmia clathrata) a již vzpomenutý specialista
zahlédl i soumračníka podobného (Pyrgus armoricanus). Tento druh se u
nás vyskytuje nanejvýš vzácně v českém a moravském termofytiku, jednalo se tedy
o velice zajímavé pozorování.
Došli jsme až k nivě potoka, kde jsme se věnovali
sběrům vodních bezobratlých pomocí cedníku. Nejhojnějšími tvory zde byli korýši
z řádu různonožců (Amphipoda) – blešivci potoční (Gammarus fossarum).
Nicméně jsme tu našli i vodní brouky (Coleoptera) patřící do rodů Elmis a Hydraena,
chrostíky (Trichoptera) rodu Rhyacophila a jepice
(Ephemeroptera) rodu Heptagenia. Pod kameny jsme pozorovali
ploštěnce (Platyhelminthes), s největší pravděpodobností se jednalo o
ploštěnku potoční (Dugesia gonocephala). Vojta Kohout se mezi tím
poohlédl po střevlíkovitých broucích podél potoka a ulovil následující
druhy: Cychrus attenuatus, Abax parallelepipedus, Limodromus
assimilis. Do výčtu pozorovaných živočichů je možno ještě vzpomenout
mrchožrouta černého (Phosphuga atrata) a mnohožku z čeledi Julidae.
Pak jsme začali opět stoupat a na chvíli
spočinuli na okraji pastviny. Jednoho z dětských účastníků tu bodl mravenec
žahavý (Myrmica rubra). Bodnutí je neškodné, ale bolestivé a chvíli
trvalo nešťastníka utěšit. M. Veselý pohotově využil této situace a vysvětlil
rozdíly mezi mravenci čeledí Myrmicidae a Formicidae. Zatímco kupovití mravenci
jako např. mravenec lesní (Formica rufa) žihadlo nemají, tak samice a
dělnice mravence žahavého vybaveny žihadlem jsou a neváhají jej použít. Ještě
jsme tu pozorovali zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta), kněžici
pásovanou (Graphosoma italicum) a motýly soumračníka čárkovaného (Hesperia
comma), soumračníka rezavého (Ochlodes sylvanus), soumračníka
metlicového (Thymelicus sylvestris), perleťovce stříbropáska (Argynnis
paphia), perleťovce nejmenšího (Boloria dia), modráska
štírovníkového (Cupido argiades), okáče poháňkového (Coenonympha
pamphilus), okáče prosíčkového (Aphantopus hyperantus), okáče
lučního (Maniola jurtina) a můry travařku polní (Amphipoea oculea)
a blýskavku ořešákovou (Amphipyra pyramidea).
Poté jsme zamířili do někdejšího sadu poblíž
opuštěné pasekářské usedlosti. Sad již téměř zarostl náletovými dřevinami, úctu
však stále budí mohutné staleté kmeny několika hrušní a nepochybně poskytují
vhodné prostředí xylofágním druhům hmyzu. Pozoruhodná je sušárna ovoce, která
se tu zachovala v poměrně dobrém stavu a určitě by bylo vhodné tuto stavbu
zakonzervovat a udržovat jako připomínku někdejšího způsobu života místních
obyvatel. Kolem stavení jsme na vegetaci pozorovali mnoho exemplářů píďalky kopřivové
(Camptogramma bilineatum).
O kousek výše jsme si mohli prohlédnout další
tradiční domy, které jsou zdejším charakteristickým krajinným prvkem. Ostatně i
kvůli této architektuře byl tento přírodní park vyhlášen. S povděkem jsme
využili stínu rozložité lípy u jedné udržované usedlosti a naposledy nechali
kolovat lahvičky s nalovenými objekty našeho zájmu. Zmíním alespoň nápadně
zbarveného roztoče sametku rudou (Trombidium holosericeum), střevlíka
fialového (Carabus violaceus), střevlíčka obecného (Pterostichus
melanarius), jakož i drvodělku fialovou (Xylocopa violacea),
zástupce xylofágních blanokřídlých. Nakonec jsme mezi účastníky rozdali několik
propagačních exemplářů časopisu Podušťák a skládačky věnované hmyzu roku 2022
cvrčku polnímu (Gryllus campestris). Poněkud uondáni horkem, ale v dobré
náladě, která panovala po celou dobu exkurze, jsme po čtyřech hodinách vycházku
ukončili.
Zapsal: Dušan Trávníček